Linkeho dům

Autor:

Rudolf Günter (ev. Günther)

Účel stavby:

Polyfunkční dům

Výstavba:

1929 - 1931

Sloh:

Expresionismus

Historický název:

Linke Haus

O stavbě

Pozoruhodný, soudobou německou expresionistickou architekturou (tzv. backsteinexpressionismus) ovlivněný obchodní a obytný dům Gustava Linkeho představuje bezesporu Günterovu nejzdařilejší realizaci. Dům byl postaven na rohové parcele mezi dnešními ulicemi Máchova a Komenského na místě staršího, pozdně klasicistního dvoupodlažního domu a svýmy expresivně pojatými fasádami sleduje průběh komunikací. Třebaže se v jeho formálním řešení projevuje výrazně již zmíněný vliv expresionismu, stejně jako v případě Fritze Lehmanna a jeho paláce Riunione Adriatica di Sicurtá v Ústí nad Labem jsou zde zároveň patrné klasicizující tendence, patrné v pravidelném rastru oken, či rytmizaci fasády mohutnými sdruženými pilastry, evokujícími vysoký řád. Expresivní výraz fasád podtrhuje i užití klinkerového obkladu, vyráběného ústeckým Spolkem pro chemickou a hutní výrobu (tzv. ústecké železité kabřince), přičemž dobovým tiskem byl dům označován první moderní jabloneckou stavbou s tímto obkladem. Mimořádně odolný materiál, byl zvolen zřejmě záměrně jako ochrana proti drsnému podhorskému podnebí. První nerealizovaná varianta projektu byla vypracována v roce 1929 a vyznačuje se konvenčnějšími, spíše klasicizujícími formami s dominantní nárožní věží. Klinkerový obklad se zde měl omezovat pouze na okenní šambrány a meziokenní pásy na nárožní. Nakonec však padla volba na mnohem odvážnější návrh s celoklinkerovým obkladem a expresivně pojatými fasády. Motiv věže zůstav zachován, nicméně posunula se do středu průčelí obráceného do Máchovy ulice a elegantní křivkou na ní navazuje křídlo otočené do Komenského ulice s předsazenými balkony. Přízemí bylo vyhrazeno jednotlivým provozovnám a do obytné části domu, přístupné skrze schodiště a výtah, se vstupovalo skrze pasáž z Máchovy ulice. Zbylá patra byla obytná a měla prakticky identické dispoziční řešení. Na každém se nacházely dva tří a čtyřpokojové luxusní byty. Objekt je dodnes zachován ve velmi dobrém stavu až na parter, osazený nevhodnými, ahistorickými plastovými výkladci a s libereckou Strossovou vilou představuje zřejmě nejkvalitnější ukázku expresionistické architektury na území Libereckého kraje.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny

FREIWILLIG, Petr. Schneiderova vila v Jablonci nad Nisou. Památky Libereckého kraje. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci. Liberec : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2009, s. 32-39.
WOLF, Josef. Ingenieur, architekt Rudolf Günter Gablonz a. N. München: G. Hirth 1932.
KLEIN, Dieter (bearb.). Kulturdenkmäler in den historischen deutschen Siedlungsgebieten von Böhmen-Mähren-Schlesien. Politischer Bezirk Gablonz an der Neiße (Gebietsstand 1930)=Kulturní památky v německy osídlených oblastech Čech, Moravy a Slezska. Politický okres Jablonec nad Nisou (stav okresu z roku 1930). Díl 1. München: [s. n.] 1999.
Magistrát města Jablonec nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp 544
GÜNTER, Rudolf. Wohn-und Geschäftshausbauten in Gablonz a. N. Forum-Zeitschrift für Kunst Bau und Einrichtung 1933, s. 141-143
Der erste moderne Klinkerziegelbau in Gablonz a. N. Reichenberger Zeitung 25.12. 1930
Ústecké kabřince "Kov." Ceník 1933. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 1932

WOLF, Josef. Ingenieur Architekt Rudolf Günter, Gablonz a. N. München: G. Hirth 1932
GÜNTER, Rudolf. Wohn-und Geschäftshausbauten in Gablonz a. N. Forum-Zeitschrift für Kunst Bau und Einrichtung 1933, s. 142-143

Výskyty v jiných databázích

Visit Jablonec:
www.jablonec.com